Hezky napsané. Já jsem taky introvert a opravdových kamarádek mám jen pár.
Povídání nejen o kosmetice

Já se nepovažuji stoprocentně ani za introverta, ale ani za extroverta. Jsem něco mezi a hodně to záleží na okolnostech a na tom, s kým jsem.
Taky jsem přišla o pár kamarádek. Nejdřív mě to mrzelo, jenže potom jsem si uvědomila stejně jako ty, že to tak nejspíš mělo být a je to jenom dobře. Pro mě bylo naopak těžké vyřadit ze svého života jednu kamarádku a to i přesto, že neměla problém určité mé osobní věci říct lidem dál. To mě tenkrát hodně mrzelo.
Po letech tak zbyli přátelé, které považuji za ty pravé. Vážím si jich a užívám si s nimi každou možnou společnou chvilku :)

Já jsem extrovert. Kamarádek mám také pár, ale jsou pro mě moc důležité.

Já jsem taky introvert a vždycky mi poměrně dlouho trvá, než někomu začnu opravdu důvěřovat.. Těch opravdových kamarádek mám jen pár, ale o to jsem za ně radši :) Kord teď, kdy je mám opravdu rozházené po celé ČR, jsem o to víc radši, když se vidíme :)

Another Dominika

Já jsem spíš extrovert, známých mám docela dost, ale takových těch dobrých přátel jen pár a jednu z nich takovou, před kterou můžu mluvit úplně o čemkoliv o "sra...", ale i o vážných věcech a neodsoudí a snaží se pomoci. To sice i ta kupička ostatních, ale jsou jiné povahy....

Somethingbykate

S přátelstvím jsem poslední roky opatrná, jelikož jsem zjistila, že většina přátel nebyla opravdových, takže jsem více toho názoru, že bychom se měli alespoň obklopovat dobrými lidmi, kteří nám vykouzlí úsměv na tváři, přinesou nám trochu optimismu a inspirace do života. A kdo ví, třeba po letech času tráveného v blízkosti těchlo lidí vznikne přátelství :)

Melissa Kinsley | www.melissakinsley.blogspot.com

Já byla taková ta holka, co má "hodně kamarádů" a moc nerozlišovala ty pravé, opravdové a ty známé. To naštěstí na druhém stupni základky pominulo a dnes jsem úplně jinde. Jinak mi hrozně vadí ty překlepy ze začátku článku, chápu že se o občas stane, ale celkem blbě se mi to četlo :/ Ber to jen jako radu.

TheWayByA

Ja som si vždy myslela, že budem mať rovnakých priateľov celý život. Potom som však prišla na to, že ľudia sa menia a ja tiež a preto nemôžem čakať, že celý život budem s niekým zdieľať kamarátstvo. Dnes sa už na to pozerám s nadhľadom a mám pár skutočných priateľov. :)

Bohužel u mě se také stalo, že určitou kamarádku jsem měla třeba 3 roky a pak nějak bum a taky jsme se nebavily, v té době to však byly takové ty holčičí blbosti, ale znova bavit už jsme se nezačaly. S jednou jsem se přestala bavit já, a to mě mrzelo, naštěstí jsme znova v kontaktu. :) Myslím si však, že ten život už to tak určuje. :)

Já jsem také celkem introvert... A možná právě to způsobuje, že mě lidé vnímají jako takovou vrbu, které se mohou vypovídat. Už nejednou se mi stalo, že mi prakticky cizí člověk vypověděl svůj životní příběh. Přátelství si velmi cením, dobré kamarády, ty opravdové, bych spočítala na prstech jedné ruky. Bohužel, neumím si lidi tak nějak "proklepnout". Proto se mi již párkrát stalo, že jsem považovala někoho za dobrého přítele, ale až postupem času jsem zjistila, že mě jen využívá. Na druhou stranu mě to posílilo a naučilo, jak s takovými lidmi jednat a jak je dostat ze svého života. Od jisté doby jsem si řekla, že nechci ve svém životě lidi, kteří mě stahují dolů. Pro přátele udělám hodně, někteří jsou pro mě spíše rodina, ale musela jsem se naučit oddělit ty dobré od těch špatných... :)

Priateľstvo je veľmi komplikovaná téma, minimálne pre mňa. Ale myslím si, že je veľmi dôležité. Každý ho berie trochu inak, ale myslím si, že každý s ním narazí počas života na kopu probémov...záleží na tom, ako sa k tomu obe strany postavia. Jedného dňa by som chcela vyprodukovať nejakú tú úvahu na túto tému aj ja na svojom blogu...snáď :D

je to o štěstí a taky o sebeduvěř, o sociální zdatnosti... ale někdy holt lidi přicházejí a jiní odcházejí a nezabráníme tomu nijak :)
www.libenanovakova.cz

za tie roky som sa tiež pár krát okašlala ľudmi kt som nazývala priateľmi, a mrzí ma to ešte do dnes. Dávam si veľký pozor na to komu čo poviem a ako koho beriem . :/

Hradec bych na fotce nepoznala, ale když je zníměný, tak ho tam vidím. Nedávno jsme tam s přítelem byli :) Já přátelství beru už skoro pomalu jako raritu. Nejčastěji se s holkama bavím ve škole, ale mimo školu se málo kdy vidíme. Se starýma kamarádkama se sice nevídám tak často, ale sem tam se ozveme nebo se setkáme nad kouskem dortíku. Jsem otevřená novým přátelstvím a jen čas ukáže, jestli se udrží nebo mi zůstane jen hezká vzpomínka :)

WantBeFitM

Je to moc hezký článek. Taky jsem ta osoba, co si musí lidi ‘proklepnout’. V životě jsem se hodně spálila. Také jsem měla nejlepší kamarádku, ale ta mi pak bohužel přinesla zklamání, no to je jedno :) Rozhodně bysme se my všichni měli obklopovat kolem lidí, kteří nám jen vykouzlí úsměv na tváři. :)

Podařený článek! Přátelství je třeba si opečovávat jako nejvzácnější květinku. Mám dvě dobré kamarádky z dětství, u kterých kamarádství přežilo všechny dlouhodobé cesty do zahraničí, narození miminek i všechny partnerské excesy, a přesto (nebo možná právě proto) si stále máme co říct. Občas o sobě měsíc nevíme a pak spolu jedeme třeba na dovolenou, kde jsme 24 hod v kuse několik dní spolu. Čím jsem starší, tím více jsem za naše přátelství vděčná. :)

Článek si pojala dost osobně a jednoduše a proto si podle mě vyhrála. Toto je první článek, který mě u tebe zaujal svým titulkem. Přátelství je fakt dosti složité a myslím, že právě to je i to téma o kterém by se dalo povídat dlouhé hodiny.

Každý jsme jiný. Myslím si, že záleží,na tom, jestli daný člověk patří do tvojí bubliny nebo ne. Od toho se pak vše odvíjí. Je tu totiž spoustu dobrých lidí, které hledáme, ale musíme si k nim najít tu cestu.

Blog máš dost jednoduchý a tudíž mě dosti baví, třeba se sem ještě vrátím, takže klikám "odběr".